V pátek 23. 1. měl Páníček volný den a vyrazili jsme na Sázavu. Dojeli jsme autem do Pikovic a pak jsme šli nejdřív podél řeky a nakonec i po řece. Sázava je totiž v tomhle úseku úplně zamrzlá, takže se dá chodit po hladině. Já tedy nejdřív velmi opatrně "oťukával" led ze břehu, ale když jsem viděl, že led vypadá pevně, pouštěl jsem se postupně dál a dál. Páníček měl nějdřív strach, abych se neprobořil, ale nakonec šel taky po ledě. Místy mi trochu ukluzovaly tlapky, ale jinak se mi to moc líbilo. Občas byla v ledu prasklina a bylo vidět do vody. Tam páníček zjišťoval, jak je led tlustý a jestli nás unese. Lezli jsme taky po žebřících k chatičkám přilepeným na skále na druhém břehu, skákal jsem na nich jak veverka (resp. veverák :-).
Pak zničehonic začalo hrozně pršet a tak jsme spěchali zpátky k autu. Ovšem ušli jsme zatím kus cesty, takže než jsme k němu dorazili, byli jsme pořádně mokří. V autě to zrovna nevonělo (cestou k Sázavě jsem se totiž 3x poblinkal a páníček o mě mluvil jako o "blinkajícím neštěstí"), ale aspoň jsme se ohřáli. Jeli jsme pak do Prahy, kde nás čekala večeře...